Kdo je tramp a proč se k trampingu dnes vrací čím dál víc lidí? Příběh české svobody, přírody a duševní pohody.

Máte někdy chuť utéct z města? Přestat vnímat hluk aut a místo toho poslouchat praskání ohně a šumění lesa? Přesně to dělají trampové. Nejsou to žádní tuláci bez cíle. Jsou to romantici, kteří hledají svobodu pod širým nebem. Tramping je víc než koníček, je to způsob života, který se dědí i bez slov. Znám pár lidí, co místo luxusní dovolené vyráží s batohem k řece a tvrdí, že si tam odpočinou líp než kdekoliv jinde. A já jim věřím.

Kdo je tramp?

Tramp je člověk, který miluje přírodu svobodu a nezávislost. Podle mě je to někdo, kdo dokáže sedět u ohně celé hodiny a jen tak poslouchat, jak zpívají kamarádi s kytarou. Není to turista, co si jde za výkonem, tramp nikam nespěchá. Mám souseda, co jezdí s partou jeho kamarádů trampů každé léto na stejnou chatu do lesů u Orlických hor a pokaždé říká, že se tam cítí víc doma, než ve svém domě. Tramp žije jednoduše spí v lese, vaří si v ešusu a nosí s sebou jen to nejnutnější.

Kde se vzal tramping?

Tramping se objevil v 20. letech 20. století inspirovaný divokým západem a americkými filmy. Mladí lidé chtěli svobodu romantiku i trochu dobrodružství. Podle historiků měl na jeho rozvoj vliv i skauting ale trampové se oproti skautům vyhýbali organizaci a pravidlům. Chtěli si tvořit vlastní svět. První trampské osady vznikly v okolí řeky Sázavy, Berounky a Vltavy. Trampové si tam stavěli sruby, dávali si přezdívky a tvořili písně které se hrají dodnes.

Co tramp ctí?

Tramp ctí kamarádství tichý vztah k přírodě a nepsaná pravidla slušnosti. Nikdy nevezme z lesa nic, co tam nepatří, nikdy nezanechá nepořádek. Můj děda říkával, že tramp se pozná podle toho, jak dokáže mlčet, když se les probouzí. Tramp ctí svobodu, ale ne bezohlednost. V trampské partě má každý své místo a všichni si tykají. Neexistuje tady žádná hierarchie jako ve firmě nebo škole, všichni jsou si rovni. To je podle mě na trampingu krásné.

Budoucnost trampů

Myslím si, že tramping nikdy úplně nezmizí. I když dnešní doba přeje spíš hotelům a technologiím, lidé čím dál víc hledají klid ticho a smysl. Viděl jsem dnes mladé lidi s kytarou a starým batohem jít podél řeky a připomnělo mi to staré fotky z 30. let. Mnoho trampů dnes spojuje klasické prvky s moderními, třeba si do lesa vezmou solární nabíječku na čelovku, ale pořád ctí starý styl. Podle mě je to návrat k něčemu, co nám chybí. Psychologové potvrzují že pobyt v přírodě snižuje stres, zlepšuje náladu a posiluje mezilidské vztahy.

Kempování na divoko v Česku. Kde můžete přespat pod širákem a proč to udělat aspoň jednou za život?

Trampské tradice

Trampové mají své písně, přezdívky kroniky i slavnosti. Každá trampská osada má svou vlajku a příběh. Pamatuju si, jak mi jeden starší tramp ukazoval kroniku s malovanými mapami a příběhy z 50. let. Bylo to jako listovat dobrodružným románem. Tradicí je také slavnostní ohňový ceremoniál, kde se vítají nováčci. Nikdo se nesměje, když poprvé zapějete falešně pod širým nebem, naopak vás ostatní obejmou a podají rum v plecháčku.

Proměny trampingu

Tramping se mění stejně jako společnost. Dřív byli trampové často v opozici vůči systému, dnes se často rekrutují i z řad manažerů a programátorů, co potřebují vypnout hlavu. Změnilo se vybavení i trasy. Dnes už nejde tolik o útěk z reality, ale spíš o návrat k sobě. Někdo spí v hamace, jiný v tee-pee, ale všichni mají společnou touhu po svobodě a přírodě.

Trampská nostalgie

Když dnes slyšíte trampskou píseň, třeba Vlajku nebo Rosa na kolejích, je v tom kus minulosti. Můj kamarád říká, že když sedí u ohně a zpívá staré písničky, cítí se jako by byl s tátou a dědou zase na Sázavě. Trampská nostalgie je silná protože spojuje generace. Je to vzpomínka na doby, kdy jsme měli víc času, méně hluku a víc sebe navzájem.

Závěr článku, proč jsou trampové stále oblíbení?

Trampem se člověk nestává podle výbavy ale podle srdce. Nezáleží kolik máte let nebo odkud jste. Pokud milujete ticho lesů praskání ohně a zpěv kytary pod hvězdami, jste na správné cestě. Podle mě je tramping jedna z nejpřirozenějších forem terapie. Pomáhá tělu i duši. Děkuji vám za přečtení článku, a pokud jste ještě nikdy nešli spát pod širák, zkuste to. Možná zjistíte, že ten největší luxus je usnout s výhledem na hvězdy a probudit se s vůní lesa v nose. A kdo ví, možná si domů přivezete nejen borové jehličí v batohu, ale i nový pohled na svět.